Historie a současnost

Historie obce

Jezernice leží v Moravské bráně, která byla svou strategickou polohou odedávna předurčena k trvalému osídlení. Potvrzují to archeologické nálezy již z mladší doby kamenné, z období 3000 let před Kristem – pazourkové nástroje, sekery, šípy, hroty oštěpů apod.

Počátky obce

První písemné zmínky o obci pocházejí ze 14. století, kdy Jezernice patřila Drahotušskému panství. Zápis z roku 1353 hovoří o tom, že Kuník z Drahotuš zapsal na polovici Jezernice a Drahotuš své manželce Elišce 100 kop grošů věnem. Jezernice se pak postupně ocitla v rukou Ctibora z Cimburku, Jana z Perštejna, Václava Haugvice z Biskupic a Václava Mola z Modřelic. Ten své panství pozbyl pro účast na protihabsburské vzpouře roku 1620 a jeho majetek byl darován kardinálu Ditrichštejnovi. Místní škola se připomíná již v roce 1670. V roce 1778 bylo v Jezernici zřízeno dědičné rychtářství. Obec vytrpěla mnoho za válek pruských v 18. století ležením vojáků, ve válkách napoleonských leželo až 50 mužů v jednom domě. Od roku 1828 tu byli přes šest let vojáci na ležení.

V roce 1853 byla Jezernice, která byla dosud součástí okresu hranického, přidělena okresu lipenskému a v témže roce byla postavena nová škola. V roce 1909 byla vybudována okresní silnice z Lipníka.

20. století

Nejvíce obyvatel žilo v Jezernici v roce 1910, kdy celkový počet přesáhl 1000 obyvatel. V roce 1919 k obci patřily kolonie: Přední Familie (Kristiánka) s 27 domy a 154 obyvateli a Zadní Familie s 13 domy a 74 obyvateli. Obyvatelé Jezernice se živili hlavně polním hospodářstvím. V obci byly 3 hostince a 3 obchody s lihovinami v uzavřených nádobách, 2 kramáři, 2 řezníci, pekař, 3 obuvníci, 4 krejčí, 2 kováři, 2 stolaři, kolář, bednář, sedlář, zámečník. K průmyslu patřily 2 mlýny, výroba cementového zboží a mlékárna.

Vznik záložny je udáván v roce 1908. Chovatelské družstvo vzniklo v roce 1924.

Na přelomu století s rozmachem spolkové činnosti v obci vznikly spolek čtenářský (1883), hasičský (1894), katolický (1900), Omladina (1908), agrární dorost (1909), Národní jednota (1911), později pak Orel (1921), Domovina (1923), Sokol (1924), rybářský (1929) a okrašlovací spolek (1940).

Obec byla až do roku 1979 samostatnou obcí. V letech 1980 – 1999 se stala místní částí č. VIII Lipníka nad Bečvou. Referenda za osamostatnění obce v roce 1999 se zúčastnilo 80% voličů, z nichž 362 hlasovalo pro odtržení, 32 hlasů bylo neplatných a 17 občanů bylo proti. Obec se stala opět samostatnou od 1. ledna 2000.

Archeologické objevy v Moravské bráně - doba kamenná

Doba bronzová a starší doba železná

Jezernice ve 14. století

VÝZNAMNÍ RODÁCI Z JEZERNICE - publikace

Současnost obce

Jezernice leží v Olomouckém kraji, v okrese Přerov, 4 kilometry severovýchodně od Lipníka nad Bečvou, v Moravské bráně, která je na severu lemována Oderskými vrchy a na jihu Hostýnskými vrchy. Obec je vesnicí ulicového typu. Rozkládá se na obou březích Jezernického potoka, pravobřežního přítoku řeky Bečvy. Leží v nadmořské výšce 259 metrů, má 660 obyvatel a katastrální území o rozloze 928 ha. Součástí obce je osada Přední Familie. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1353.

Jezernice je obcí s kvalitní infrastrukturou. Nachází se zde podací pošta, mateřská a základní škola (1. – 5. ročník), Dům kultury a sportu s hospůdkou otevřenou v zimním období, sportovní areál s letní hospůdkou, obchod se smíšeným zbožím. Obec je kompletně plynofikována a má vodovod a kanalizaci s čistírnou odpadních vod.

V obci je Wienerberger cihelna Jezernice, spol. s r.o., a sídlí zde Agrochov Jezernice, a.s.

Jezernice je členem mikroregionu Lipensko a Místní akční skupiny Moravská brána. Kulturní život obce vytvářejí zejména spolky: Sdružení dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Český červený kříž, Farní rada, zahrádkáři, myslivci a včelaři.

Tradiční akce

plesy (Sokol, zahrádkáři, myslivci, OÚ)
dětský karneval a Šibřinky (KRPŠ)
vodění medvěda (SDH)
sběr starého železa (SDH)
sběr starého papíru (ZŠ a MŠ)
pálení čarodějnic (KRPŠ)
Dětský den (KRPŠ)
ukončení prázdnin (SDH)
různá sportovní klání (SDH, Sokol)
keramické dílny pro veřejnost (ZŠ a MŠ)
divadelní představení (ČČK)
Mikulášská nadílka a vánoční jarmark (ZŠ a MŠ)
vánoční výstava (ČČK) aj.

Obecní úřad vydává zpravodaj Jezeráček. Hody se v obci konají v listopadu na sv. Martina.

Obecní symboly

Znak: V zeleno-stříbrně vlnitě děleném štítě, nahoře vyrůstající tři zlaté orobince s listy, dole dvě modrá vlnitá břevna.

Prapor: List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, vlnitý bílý se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a zvlněný modrý. Ze středního vrcholu a prohlubní bílého pruhu vyrůstají tři žluté orobince s listy. Zvlněný pruh má tři vrcholy a dvě prohlubně.

Vodník Jezerníček - maskot obce Jezernice

Úkolu vymyslet maskota, který vychází z reálií obce Jezernice a je pro ni charakteristický, se s nadšením ujaly děti naší základní školy v r. 2011. Mezi návrhy se objevily pestré postavičky: vodníček Jezerníček, čáp Jezerák, vodník Figurík, Blue papoušek a kouzelníček Jezerníček. Návštěvníci vánoční besídky a vánoční výstavy ČČK pak svým hlasováním vybírali toho nejvhodnějšího adepta na maskota.

Výslednou podobu maskota vytvořila paní Martina Beckertová, spolumajitelka výrobny hraček Noe s.r.o., ve spolupráci s Natálkou Šelleovou, autorkou vítězného návrhu.

Maňásek Jezerníček slouží k propagaci obce, jako dárek pro děti při vítání občánků, při nástupu do školy apod. Kostým maskota je využívaný při obecních akcích.

Památky a zajímavosti

Jezernické viadukty - technická památka. Stavební zajímavostí na Severní dráze císaře Ferdinanda.jsou monumentální, 10 m vysoké železniční viadukty se 42 oblouky, z nichž 30 má světlost 6,5 m. Celková délka přemostění je 407 m. Současná podoba viaduktů pochází z roku 1873. Původně, při vzniku trati mezi stanicemi Lipník nad Bečvou-Bohumín, v roce 1847, stál na místě současných jezernických viaduktů cihlový most. Pro druhou kolej byl následně přistavěn souběžný most kamenný. V letech 1999 - 2001 prošly viadukty rozsáhlou rekonstrukcí, která umožnila zvýšení nápravového tlaku železničních vozidel na 22,5 t. Nosnou funkci po rekonstrukci zajišťuje železobetonová klenba, zatímco původní cihlová klenba a vyzdívka plní roli původního historického vzhledu. Při rekonstrukci byl kladen velký důraz na zachování původního vzhledu. Proto jsou na pohledové plochy použity původní materiály nebo materiály velmi podobné (např. cihly na stavbu kleneb byly dovezeny z Německa).
Pomník Svobody s bystou T.G. Masaryka, vybudovaný v roce 1938 k 20. výročí samostatnosti Československa
Socha sv. Jana Nepomuckého se signaturou J. T. z r. 1835, u domu č. p. 158
Kostel sv. Martina z 15. století.
Socha sv. P. Marie Lurdské v ohradní zdi kostela
Pamětní deska Františku Zapletalovi, letci z 2. světové války, na domě č.p. 134.
Sedm historických více než 100 let starých křížů: kříž s reliéfem Panny Marie Bolestné proti č.p. 274, u váhy v areálu Agrochovu, před č.p. 225, v parčíku před č.p. 173, u kostela, na hřbitově, v poli u protierozního průlehu na Loučské a jeden novodobý dřevěný kříž v místní části Familie.
Přední Familie - ornitologicky velmi bohatá a zajímavá nivní lokalita; přilehlý úsek řeky Bečvy je místem výskytu kriticky ohrožené ryby hrouzka Kesslerova.

Do vesnice můžete přijet autem po silnici směrem od Lipníka nad Bečvou nebo od Hranic, nepřehlédnutelným orientačním bodem vám budou Jezernické viadukty, které jsou vstupní branou do obce.

Zeměpisná šířka: 49° 32‘ 28‘‘, zeměpisná délka: 17° 37‘ 53‘‘.